DERATIZACE

Deratizace je soubor opatření, při kterém dochází k likvidaci škodlivých hlodavců.

Výskyt hlodavců doporučujeme nepodceňovat, hlodavci mohou přenášet různá onemocnění, mezi které patří žloutenka nebo salmonela. Mohou být také hostiteli a přenašeči blech nebo klíšťat, případně roztočů.

Velkým problémem nejsou jen zdravotní rizika, ale také ekonomické škody na majetku.

Provádíme jak preventivní deratizace (monitoring), tak akutní (represivní) zásahy.

Cílené hubení hlodavců a preventivní zákroky provádíme v domácnostech, firmách, skladech a dalších prostorech. Před samotnou deratizací provedeme průzkum objektu. Podle druhu škůdce a stupně zamoření zvolíme nejvhodnější možné řešení. Navrhneme opatření, která zamezí opětovnému navrácení škůdců do objektu. Vždy volíme individuální řešení pro daný objekt.

Doporučujeme provádět deratizace pravidelně a to minimálně dvakrát ročně:

na jaře - dochází k přirozenému nárůstu počtu hlodavců
na podzim – dochází k jejich stahování do blízkosti obytných objektů, vyhledávají teplo a potravu

V potravinářských provozech doporučujeme provádět deratizaci častěji - 4x ročně. Četnost opakování je dána nejen typem provozu nebo objektu, ale také účinností přípravků. Deratizace se provádí za účelem ochrany lidského zdraví a majetku.

Používáme nejmodernější a osvědčené přípravky, včetně speciálních staniček k tomu určených.  

Podle druhu hlodavce zvolíme odpovídající typ deratizačního boxu a vhodnou rodenticidní(jedovou) nástrahu. Další možností jsou pasti mechanické.  
 

Zákon č. 258/2000, "O ochraně veřejného zdraví" - ve znění pozdějších právních předpisů, ukládá povinnost provádět a zajištovat opatření směřující k hubení, potlačování výskytu a šíření škodlivých živočichů všem fyzickým a právnickým osobám.

Potkan obecný (Rattus norvegicus)

Dospělý jedinec dosahuje délky až 30 cm o váze až 500 g. Nemá jednotné typické zabarvení, tělo je šedohnědé, břicho světlejší. Vyskytují se různé barevné odstíny. Rozpoznávacím znakem je délka ocasu, ten je silný a kratší než tělo.

Délka jejich života může dosahovat až tří let, běžná délka života je však cca 1 rok. Během roku se může narodit až 40 nových jedinců, když počet vrhů a mláďat je variabilní. Úmrtnost mláďat je u potkanů vysoká. Mládě pohlavně dospívá za 3 měsíce. Potkani jsou aktivní po setmění, není však výjimkou, že je ve městech střetneme i během dne. Dobře šplhají a plavou (pod vodou vydrží 20-30 sekund).

Nejdůležitějším jejich smyslem je čich. Jedná se o všežravce, kteří se velmi přizpůsobují. Hromadí zásoby potravy, denní příjem až 20 g (do úkrytů však odnesou mnohem více potravy, než kolik zkonzumují). Vodu potřebují každý den.

Typickým příznakem výskytu je jejich šedohnědý trus, který je oválného tvaru o délce cca 2cm.

Potkani představují velké zdravotní riziko jak pro člověka, tak pro domácí zvířata. Jsou zdrojem nákaz – žloutenka, toxoplazmóza, salmonela. Místa kde se potkani vyskytují, jsou znečištěna trusem a močí, může dojít k ohlodání izolace, podlah nebo kabelů. Z tohoto důvodu doporučujeme jejich výskyt nepodceňovat a provádět pravidelné deratizace a objekty maximálně zabezpečit.

Krysa obecná (Rattus rattus)

Tělo může mít různé barevné odstíny. Krysy mohou být zbarvené do tmavohněda, někdy může být barva až černá. Další rozpoznávací znak je ten, že ocas je delší než samotné tělo, které dosahuje cca 20 cm. Váha dospělého jedince je cca 250 g. Čenich je dost špičatý, velké uši sklopené dopředu přesahují oči. Krysy se dožívají v průměru dvou let, maximálně žijí 4 roky. Samice se dokáže rozmnožovat během celého roku, za rok se může narodit jedné samici až 30 nových jedinců. Mládě pohlavně dospívá za 3 měsíce.

I zde je opět nejdůležitějším smyslem čich. Výborně šplhá a skáče. Krysa dává přednost rostlinné potravě (zrní, mouka) před živočišnou, jedná se ale o všežravce. Denní příjem potravy je až 15 g. Bez vody vydrží i několik dní. Vyskytuje se především na venkově (půdy, seníky) a v daleko menší míře než potkan.

Krysy jsou schopné přenášet morovou infekci a šířit choroboplodné zárodky. Znečisťuje prostředí trusem a močí a podobně jako u potkana může docházet k ohlodávání předmětů.

Myš domácí (Mus musculus)

Zbarvení tohoto hlodavce je na hřbetu šedohnědé až šedočerné, břicho je světlejší. Délka těla je cca 10 cm. Váha může být až 30 g. Ocas je tenký, stejně dlouhý jako tělo. Myši mají protažený čenich, poměrně velké uši. Oči mohou připomínat korálky. Dospělec se dožívá asi jednoho roku, výjimečně dvou let.

Dokáže se množit celoročně, nových mláďat může být za rok 30-40. Samice dospívá za 2 měsíce. Nejdůležitějším smyslem je čich, dobře šplhá po výškách, vyskočí až do výšky 30 cm.

Žije ve skupinách a převážně na místech, která jsou suchá. Jedná se o všežravce, dávají přednost potravě rostlinné. Vydrží bez vody až několik dnů. Příznakem výskytu je černý trus o délce cca 0,5 cm, který rychle tvrdne. Typický je myší nepříjemný zápach.

Myš představuje podobná rizika jako potkan, rizikové jsou potraviny, které znečistí močí a výkaly.

Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

Barva těla je bělavě šedá (břicho) až hnědá (hřbet). Tělo společně s ocasem dosahuje délky cca 15 – 20 cm. Ocas je asi stejně dlouhý jako tělo. Čenich má protažený, velké černé oči a velké uši. Během jednoho roku může mít až 5 vrhů po 4-5 mláďatech. Velmi dobře skáče – až půl metru vysoko a téměř metr do dálky. Potravou jsou zelené části rostlin, semena, ale také hmyz nebo červi.

S tímto hlodavcem se setkáme především na chatách a chalupách. Dává přednost okrajům lesa a křovinatým porostům. Hnízdo buduje v podzemí, se dvěma až třemi vchody - je vystýláno trávou. Lidská obydlí vyhledává na podzim k přezimování.

Svou přítomností může poškodit uskladněné ovoce i zeleninu, ohryzat ale může i nábytek nebo oblečení. Myšice jsou častým hostitelem pro blechy, případně roztoče.

Hraboš polní (Microtus Arvalis)

Zbarvení na hřbetu je žluté až šedohnědé, břicho je světlejší. Hraboš má tupý čenich, oči a uši jsou skryty v kožíšku. Délka dospělého jedince 10 - 12 cm, ocas je krátký. Samice mají asi 5 vrhů, mláďata pohlavně dospějí za 1 měsíc. Délka života je jeden rok, někdy o pár měsíců déle. U polní populace může dojít po určité době (5 let) k dramatickému nárůstu jedinců.

Velmi dobře hrabe díry, chodby jsou rozsáhlé. Potravou jsou obiloviny, brambory, mrkev, ale i kořeny mladých stromků. Největší škody páchá okusováním na polích a sadech.